Do bytu, který jsem koupila pro syna, aby měl něco jistého, když budu daleko – ne do paneláku, ne do přechodného ubytování. 11 mil 800 000 Kč. U koní vás to zasáhlo víc než cokoli jiného. Vrátila jsem se do Polska.
Mecenář mi podal vizitku a já ji schovala do peněženky jako talisman. Nemohu mluvit dlouho, ale paní by měla nahlédnout do kredencí v kuchyni do spodní zásuvky. Schovala jsem Severinovi dopis do peněženky a dokumenty s plnou mocí a potvrzenými o převodech jsem strčila do tašky. Schovala jsem dokumenty hlouběji do tašky, aby nepřesahovaly rohy papíru.
No helo, říkám ti, jak sem přijedou ti od té fotosession uděláme takové záběry, že budou bojovat o termín. Slyšela jsem skleněný cinkot, jako by si nalil něco do skleničky. Někdo polétav tloukal mému synovi stud do hlavy jako hroty. Mám jít do skladu?
No, viděla jsem skrz štěrbinu, jak Hela odvrací hlavu ke dveřím, jak se jí zúžily oči podezřívavostí. Ještě jsem mu ho nedávala do ruky. Severin nakonec vzal dopis do ruky. Vklouzla jsem mu do věty jemně, ale rozhodně.
Když vcházím do kanceláře, je mi na omdlení. Do místnosti vstoupila Hella. Podívala se na mě a její ústaočila do tenkého úsměvu. Místo toho jsem se na ni podívala přímo do očí.
No, pohleďte, jaké to je. No vidíš. No vidíš, formalita. Máš pt minut a potom se vracíš do práce.
V tu chvíli jsem vytáhla z kapsy malý notes. Severin do kanceláře ihned. Severin šel přede mnou, jako by mě vedl do cizího domu. Zeptala jsem se koukajíc helce přímo do tváře.
Hela okamžitě vstoupila do role: „Pann Nitecky, ne teď,” No a odkašlání hádal jako by mluvil s kamarádem od grillu. Nitecky se nenechal vtáhnout do vtipu. Stále klidná a s důkazem, abych ho měla do protokolu. Hella neochotně sáhla do zásuvky a vytáhla tenkou tašku.
Prosím pozastavte do doby ověření. Když Nitecky ukončil hovor, sebral dokumenty a schoval je do složky. Vzala jsem své papíry, schovala je do tašky a jen přikývla. Do banky, odpověděla jsem.
Zavedl nás do malého pokoje s roletou a dvěma židlemi. Svědomí, že nejde do toho slepě. Dnes byl podán návrh do katastru nemovitostí. Já do toho nechci vstupovat, zabručel.
No otevři, zamumlal Kornel ze vzteku. Byla to věc, ale pro mě to byl důkaz, že někdo sahal do mé minulosti jako do cizí tašky. Řidič zavřel dveře do dávky, ale neodjel. Schovala jsem obálku do tašky vedle bankovních výpisů a potvrzení z soudu.
Sadowsky přečetl první stránku návrhu na uznání mě za mrtvou a neřekl ani jediné:„No nic. ” To se skládá do jednoho příběhu. Návrh do katastru je podán. Severin vdechl hlasitě, jako by ho někdo udeřil do srdce.
Sadovsky shromáždil dokumenty, schoval je do složky a řekl klidně. Sedneš si do té malé kavárny u lékárny. Vidíš vchod do schodiště. Vešla jsem do schodiště.
Vešla jsem do bytu, který byl úzký, ale čistý. Natáhla ruku do zásuvky komody a vytáhla sešit. Byl to švagr, měl ženu, tvou sestru a pak, no pak už jen předstíral, že si ji pamatuje, zatímco Hela vstoupila jako majitelka. Nechci se pouštět do nemocí, ale viděla jsem i něco jiného.
Vstá jsem, schovala dopis do šanónu jako nejcennější důkaz. Vyměnili zámky do kanceláře i do domu. Severin šel přímo do stájí. No, jak dlouho to vydržíte bez mých papírů?
Změnili zámky do kanceláře i do domu, řekl stručně. Mě Severin šel přímo do stájí.
