Na rodinné večeři rodiče oznámili: „Tvůj bratr a jeho dvě děti se k tobě nastěhují.“ Všichni čekali, že souhlasím… ale netušili, co jsem jim odpověděl a proč celá místnost ztichla.
**Část první – Dům, který nikdy neměl být můj, a večeře, která všechno změnila** Vždycky jsem byla ta druhá. Ne nejhorší. Ne zavržená. Jen… druhá. Ten, kdo dostane starší kolo, knížky místo herní konzole a pochvalu až tehdy, když bratr zrovna není ve městě. Na střední jsem vyhrála krajské kolo ekonomické olympiády. Rodiče dorazili až … Read more